4. leden 2024

Stát uvalil daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na energetické, petrochemické a těžební firmy a na šestici největších tuzemských bank: Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu Money Bank a Raiffeisenbank.

Uvalení windfall tax na banky stát zdůvodnil výrazným zvýšením úrokových sazeb, přičemž původně si sliboval, že vybere 33 miliard korun.

Jenže potom, co banky začaly zveřejnovat své finanční výsledky za třetí čtvrtletí, začalo být jasné, že ve skutečnosti půjde o mnohem nižší částku. Šestice zmíněných bank vydělala za loňská tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč, což bylo meziročně o 1,3 miliardy méně.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

3. leden 2024

Prohlášení řetězců, kde všude se ceny díky poklesu DPH sníží, začala do médií pršet už s koncem roku. „Sníženou sazbu na potraviny jsme plně promítli do cen u více než 8500 výrobků,“ uvedl Pavol Halász, produktový ředitel Tesco pro Českou republiku.

Kaufland oznámil, že se změnami DPH výrazně snižuje ceny u více než 6000 produktů. „Tisíc pět set produktů zlevníme dokonce o pět a více procent, některé položky až o deset procent,“ uvedla tisková mluvčí řetězce Kaufland Renata Maierl.

Také řetězec Penny nižší DPH dle svého vyjádření odrazil v cenách už koncem loňska. „Sníženou sazbu DPH jsme promítli do kompletního sortimentu. Zákazníci se mohli s novými cenami potkat na našich regálech už v posledních dnech roku 2023,“ řekl SZ Byznys mluvčí diskontu Tomáš Kubík. Klasický rohlík stál před zlevněním 2,90 Kč, nově se prodává za 2,82 Kč, uvedl příklad.

Nový rok startuje Penny další akcí. Až do 7. ledna dostane každý klient na kompletní nákup včetně akčních položek nebo již levného zboží desetiprocentní slevu. Podmínkou je členství v zákaznickém klubu, upozorňuje Kubík z Penny: „Aby zákazník slevu uplatnil, musí předložit zákaznickou kartičku a speciální kupon, který najde v letáku, na webu nebo v mobilní aplikaci.“  Aktuální desetiprocentní sleva se vypočítává už z nových regálových cen po snížení DPH.

Od 2. ledna snížil ceny u všech výrobků také obchodní řetězec Lidl. Další více než tisícovku produktů zlevnil o další tři procenta navíc. „Daňová sazba se tak u více než 1000 produktů napříč sortimentem sníží z 15 na devět procent,“ uvedl řetězec.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

3. leden 2024

V pořadu Události, komentáře v úterý 2.1.2024 (ČT24) proběhla další diskuse o cenách potravin. Debaty se zúčastnil ministr zemědělství Marek Výborný, prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Asociace českého tradičního obchodu a předseda Skupiny COOP Pavel Březina. 

Jedním z témat byla i sruktura trhu v České republice, aktuální ceny potravin v Evropě, srovnání se sousedním Polskem, dotační politika EU, úprava české legislativy, aby mohl být antimonopolní úřad akceschopnější, zavedení eura a další. 

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová zdůraznila, že konkurence v rámci producentů potravin je, v Česku je  na 10.000 potravinářských výrob, od těch nejmenších až po ty největšíí. Malí výrobci ale nechtějí nebo nejsou schopni dodávat do řetězců v celém kraji, republice, protože podmínky pro ně nejsou přijatelné. Konkurence tady je, ale není řetězci akceptována. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

3. leden 2024

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová podotkla, že výsledkem vyjednávání velkých obchodníků bylo to, že se v některých případech dodavatelské ceny snížily, přestože zdražily energie. „Takže obchodníkům se velmi dobře snižuje DPH, když přinutili dodavatele, aby to dodávali levněji,“ prohlásila. Zároveň ale Březina i prezident Agrární komory Jan Doležal v Událostech, komentářích ujistili, že obchodníkům i zemědělcům loni klesl zisk.

Analytik z Capitalinked Radim Dohnal očekává, že by nynější úpravy sazeb DPH mohly nastartovat konkurenční boj mezi supermarkety. „Myslím, že jejich marže budou dlouhodobě spíše menší, než byly v loňském roce. Dostaly asi strach ze státu a možná si říkají, kdo ví, jestli nepřijde nový řetězec,“ uvedl.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

2. leden 2024

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové bude vývoj záležet hlavně na cenách elektřiny. „Zejména bude významné zvýšení distribučního poplatku, který ale vláda hodlá kompenzovat pro energeticky náročné obory v kategorii vysokého a velmi vysokého napětí. Druhou zásadní otázkou je nízká nezaměstnanost v ČR a z toho vyplývající zvýšené náklady na mzdy konkrétních zaměstnanců. V regionech, kde je velmi nízká nezaměstnanost a paradoxně vznikají další nové provozy, musí potravináři přidat na mzdách, aby stávající zaměstnance udrželi,“ vysvětlila MF DNES mluvčí komory.

Některé obory se však už nechaly slyšet, že zvyšovat ceny nebudou, jde například o pekaře. Ti sice pracují v energeticky náročném oboru, ale často topí nikoliv elektřinou, ale plynem. Podle Kavanové se zvýšení cen očekává v druhé polovině roku. „Do ceny pečiva se v druhé polovině roku jistě propíše navýšení odvodů za zaměstnance, kteří v současné době využívají DPP a DPČ. Očekáváme, že ceny vstupních surovin a ceny zemního plynu zůstanou v příštím roce stabilní,“ dodala. Zaměstnanci také podle ní budou tlačit na růst mezd.

Celý článek si můžete přečíst zde:

2. leden 2024

Nová pravidla týkající se minimální sazby efektivního zdanění ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti působící v členských státech Evropské Unie začnou platit od 01/01/2024. Nový rámec by měl podle vyjádření Evropské komise přinést větší stabilitu daňového prostředí v EU i celosvětově, mělo by dojít k modernizaci systému a přizpůsobení se dnešnímu globalizovanému digitálnímu světu. Na pravidlech pro minimální zdanění se členské státy EU shodly v roce 2022, nová pravidla by mohla podle Komise snížit motivaci podniků přesouvat zisky do jurisdikcí s nízkým zdaněním, či omezit závodění mezi zeměmi o co nejnižší sazby daně z příjmu právnických osob. Pravidla se budou vztahovat na nadnárodní skupiny podniků a velké domácí skupiny v EU s kombinovanými finančními příjmy ve výši přesahující 750 milionů EUR ročně. Řídit se jimi budou muset všechny velké vnitrostátní či mezinárodní skupiny, jejichž mateřská nebo dceřiná společnost se nachází v členském státě EU.

Více informací zde.

2. leden 2024

Belgie od ledna 2024 převezme předsednictví v Radě Evropské Unie po Španělsku, Radě bude předsedat do konce června 2024, kdy ji vystřídá na druhou polovinu roku Maďarsko. Belgie už oznámila hlavní prioritní oblasti pro nadcházejících šest měsíců. Zaměří se na obranu právního státu, demokracie a jednoty; posílení konkurenceschopnosti Evropské Unie (se zaměřením na nové technologie, dlouhodobou konkurenceschopnost a průmyslovou politiku, zvláštní pozornost by měla být věnována i autonomii v produkci potravin v EU); ekologický a spravedlivý přechod (se zaměřením na energetickou a klimatickou transformaci, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje); posílení sociální a zdravotní agendy (se zaměřením na inkluzivitu a genderovou rovnost a rozvoj sociální ekonomiky); ochranu osob a hranic EU a podporu globální Evropy. V oblasti zemědělské by Belgie, kromě již zmíněné otázky autonomie v produkci potravin v EU, měla věnovat svoji pozornost otevřeným tématům včetně udržitelného používání pesticidů a novým genomickým technikám. Detailnější zemědělsko-potravinářské priority belgického předsednictví zatím nebyly představeny.

Více informací zde.

28. prosinec 2023

Po několika misích do jihovýchodní Asie, střední Afriky a Libanonu pořádá Internationale de la Frankophonie (OIF) ve spolupráci s rumunskými úřady a svými technickými partnery v březnu 2024 další ekonomickou misi, tentokrát do střední a východní Evropy, která se bude konat v termínu 27. - 29. 3. 2024 v rumunské Bukurešti.

 Tato mise je součástí Ekonomické strategie pro "La Frankofonie 2020-2025", jejímž cílem je zintenzivnit obchodní a investiční výměnu mezi jejími 88 členskými státy a vládami.
 
Mise spojuje ekonomické fórum na vysoké úrovni a setkání mezi podniky, zejména v zemědělsko-potravinářském a digitálním sektoru – včetně kybernetické bezpečnosti a videoherního průmyslu, zelené energie a lékařského sektoru.
 
Mise zahrnuje odbornou podporu v místě konání, konkrétní návštěvy společností v regionu a příležitosti k vytváření sítí obchodních a investičních příležitostí.

Bližší informace najdete zde:

Zde je zvací dopis:

28. prosinec 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se až moc soustředí na snadněji prokazatelné případy a pak mu zbývá menší kapacita pro řešení těch složitějších, které mají na spotřebitele větší dopad. Navíc by měl hlasitě vystupovat proti zavádění zbytečných regulací a snažit se odstraňovat překážky ke vstupu nových hráčů na český trh. V rozhovoru pro Novinky to řekl advokát specializující se na právo hospodářské soutěže a bývalý místopředseda antimonopolního úřadu Robert Neruda.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

28. prosinec 2023

Komora letos mnohokrát upozorňovala na cenové problémy s dovozy z Ukrajiny do EU. Poslední schůzka k tomuto tématu byla ještě v prosinci, očekáváte, že se v příštím roce něco ohledně kontrol tzv. koridorů solidarity změní?

Polští kolegové po dřívější schůzce, která byla ve formátu V4, potvrdili, že si bez čekání na EU zavedli systém kaucí, a nějaký efekt to na jejich trh mělo. Naše vláda stále čeká na „celoevropské řešení“, které ale nepřichází. Hlavní problém je, že EK v létě 2022 otevřela hranice pro zemědělské komodity s myšlenkou, aby byly pro státy střední a východní Evropy tranzitní. Nicméně tak půlka produkce tady prokazatelně končí. Máme čísla, že mezi červnem 2021 a 2022 se dovezlo 800 tisíc tun komodit z Ukrajiny a po otevření bezcelní dohody se najednou dovezly tři miliony tun za rok. A nevíme, co bude teď po žních.
Na Ukrajině se obiloviny nevyvážejí už tak dobře po moři, kdysi to prý bylo 9:1 ve prospěch moře vůči souši a teď to má být zhruba půl na půl. Sice jim trochu poklesla produkce, ale stejně je to pro evropské zemědělce tragédie – vždyť je to stát, který má třetinu zemědělské půdy EU, kde se pracuje nesmírně intenzivně a bez pravidel, která jsou povinná pro farmáře v EU. Navíc mají poničené skladovací kapacity, takže to musí vyvézt co nejdříve.
 
Jak jsou na tom tradiční odběratelé ukrajinské produkce, jako jsou například státy severní Afriky?
 
Za této situace jsou pak už saturovaní, protože Rusko jim dováží obilí za dumpingové ceny nebo zadarmo. Používá to jako politickou zbraň, aby Evropu rozklížilo.
 
Je tedy třeba situaci vyřešit do června, kdy má nastat další prodloužení bezcelního režimu?
 
Doufáme v to. Jednou věcí jsou již zmíněné kauce, druhou subvence na vývoz a možná by to chtělo nějaké vyčištění trhu, protože zemědělských komodit je na něm obrovský přetlak. A možná dát možnost třeba DánskuNizozemsku nebo Belgii, které mají silnou živočišnou výrobu a mají zájem o krmiva z Ukrajiny, ať si to přepraví po moři bezcelně. Zbytek Evropy ať to clo zavedené má. Nemůžeme české zemědělce nutit do úhorů, do velmi přísné Zelené dohody pro Evropu a potom jim říci, že jejich produkce bude nahrazena tou ukrajinskou. A podobné věci čím dál častěji zaznívají na Radě evropských ministrů zemědělství, kde téma už zvedá i český ministr zemědělství Výborný.
 
Šéf Agrární komory ČR navrhuje podporu biopaliv pro zvýšení odbytu obilovin a chce začít vyjednávat o evropské zemědělské politice po roce 2027. 

Komora také prosazuje systém pojištění tržeb pro zemědělce a objektivní stanovení dotací. 

Důležitým tématem je také kontrola tranzitu ukrajinských zemědělských produktů a jejich vliv na evropský trh.

 
 Autor: 
28. prosinec 2023

Pro vývoj spotřebitelských cen – od potravin přes služby až po účty za elektřinu nebo plyn – bude podle analytiků klíčový nadcházející měsíc. Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank v Praze, očekává, že v lednu dojde na „lámání chleba“, protože se ukáže, jak obchodníci nastavili nové ceníky. A do hry také vstoupí změny daní z přidané hodnoty i změny v účtech za energie.

„Lednová inflace bude zřejmě ovlivňovat inflaci v celém zbytku roku a nejspíš asi také rozhodne o tom, kam až bude moci ČNB jít se sazbami dolů,“ říká Sobíšek. Analytický tým v UniCredit předpovídá pro leden meziroční inflaci někde mezi třemi a čtyřmi procenty. Je tedy pesimističtější než ČNB, která očekává inflaci pod trojkou.

Lednový údaj, který bude zveřejněn druhý týden v únoru, bude tedy s napětím sledován. Od ledna dochází ke zdražení regulované složky za distribuci elektřiny a plynu a ministr průmyslu Jozef Síkela očekává, že to ve výsledku bude znamenat zdražení účtů pro domácnosti pouze do deseti procent. Dodavatelé ale avizují, že dopad na některé zákazníky může být větší v závislosti, na jaké úrovni si zafixovali ceny.

Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza opakuje v médiích, že pokud stát nepomůže energeticky náročným podnikům, například pekárnám, tak od Nového roku výrazně zdraží potraviny. I navzdory tomu, že se DPH u potravin sníží z 15 na 12 procent. Naopak Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory, tvrdí, že se velké zdražení nechystá.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Jedná se o placený obsah. 

Ilustrační foto: pixabay

28. prosinec 2023

Bulharsko plánuje omezit dovoz zemědělských produktů do země s cílem podpořit místní zemědělskou produkci. V uplynulém týdnu to uvedl bulharský ministr zemědělství Kiril Vatev. Podle Vateva už vláda nový zákon, který bude mít za cíl regulaci obchodu, připravuje. Přestože má Bulharskou dlouhou tradici v pěstování ovoce a zeleniny díky půdním a klimatickým podmínkám, dochází v posledních letech k velkému poklesu domácí produkce a nárůstu dovozů. Nejvíce ovoce a zeleniny se do Bulharska dováží z Turecka a Řecka. Podle Vateva je třeba zavést pravidla pro regulaci obchodních vztahů v celém potravinovém řetězci, od pole až po regály v obchodech. Bulharsko také připravuje změny Strategického plánu SZP, a to s cílem zdvojnásobit roční dotace pro mladé zemědělce (zvednou se z 20.000 na 40.000 EUR) a snížit rozpočet na udržení a zlepšení biologické rozmanitosti a ekologické infrastruktury o 120 milionů EUR. Rozpočet na pomoc zemědělcům při snižování používání pesticidů by měl být navýšen o 240 milionů EUR.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

28. prosinec 2023

Polsko zvažuje možné uzavření polského trhu se zemědělskými komoditami pro ukrajinské zboží na dobu 20 let po vstupu Ukrajiny do Evropské Unie. V uplynulém týdnu to uvedl nový polský ministr zemědělství Czeslaw Siekierski (v minulém mandátu Evropského parlamentu, 2014-2019, zastával post předsedy Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova). Siekierski uvedl, že úplné a rychlé otevření trhu pro Ukrajinu by pro mnoho polských zemědělských podniků znamenalo významné negativní dopady, protože polské zemědělství není připraveno čelit takové konkurenci, rozsahu a možnostem zemědělské výroby na Ukrajině. Podle náměstka polského ministra zemědělství Michala Kolodziejczaka 95 velkých zemědělských podniků na Ukrajině kontroluje polovinu ukrajinské orné půdy, což pro polské zemědělce představuje významné riziko. Kolodziejczak uvedl, že by si proto Polsko mělo vzít příklad z Německa, které na 8 let po vstupu Polska do EU uzavřelo Polákům německý pracovní trh.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

22. prosinec 2023

Nakupovat pečivo v pekařství, maso v řeznictví? Proč? Je přece lepší zajet do řetězce nakoupit všechno najednou a hlavně levněji. Malé obchody jsou přece drahé. Bývávalo. Kupovat maso u řezníka se rozhodně vyplatí. A nejen proto, že uzenina je kvalitnější a maso lépe opracované. Je prostě i levnější - a to výrazně. A platí to i u dalších potravin.

 
Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

 
19. prosinec 2023

Podle metodiky unijního statistického úřadu Eurostat vzrostly u nás v listopadu ceny meziročně o osm procent, přičemž průměrná míra inflace v zemích EU klesla na dvouleté minimum 3,1 procenta.Nižší inflace než v České republice je podle statistiků i v Maďarsku, které bylo delší dobu nejhorší v Unii. Teď má inflaci 7,7 procenta. V Polsku míra růstu spotřebitelských cen zůstala na říjnové hodnotě 6,3 procenta, na Slovensku klesla na 6,9 procenta. V Belgii už je dokonce deflace, když ceny tam v listopadu meziročně klesly o 0,8 procenta.Podle metodiky Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 7,3 procenta, inflace tak klesla z říjnových 8,5 procenta. Zmírnila i podle metodiky Eurostatu, který za říjen reportoval za ČR meziroční růst cen 9,5 procenta.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

19. prosinec 2023

Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.

Dodavatelé potravin počátkem prosince obchodníkům oznámili, že od ledna zvednou ceny o pět až deset procent. A to přesto, že s novým rokem klesne u potravin daň z přidané hodnoty z 15 na 12 procent a obchodníci slibovali, že to promítnou i do cen.

Šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová poté kritiku mírnila s tím, že nové ceníky ještě neznamenají, že je obchodníci bez výhrad přijmou. Jednání jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila. Některé minulý týden skutečně oznámily snížení cen.

Opět se ale rozhořel spor o to, kdo může za vysoký růst cen potravin v českých obchodech - zda prodejci, potravináři, či zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že na zdražování vydělali úplně všichni, a hrozí kontrolami, k aktivitě vyzval také antimonopolní úřad. Českému trhu totiž dominuje jen několik velkých výrobců a řetězců, konkurence příliš nefunguje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

18. prosinec 2023

Od Nového roku nakonec zlevní některé potraviny v reakci na pokles sazby DPH z 15 na 12 procent, který obsahuje schválený konsolidační balíček. Nižší ceny slibují například Globus, Kaufland, Lidl, Penny Market, Tesco nebo online prodejce Rohlík.cz. Podle některých analytiků je to ale spíše marketing a nikoliv závazek, který by zákazníkům přinesl dlouhodobější úlevu.

Celý článek si můžete přečíst zde:

18. prosinec 2023

I když obchodní řetězce avizovaly zdražení potravin po Novém roce, podle analytiků mají zákazníci solidní naději, že se tak nestane. Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, zlevňují zemědělci i potravináři. Supermarkety se navíc začínají předhánět v marketingových slevových akcích v souvislosti se snížením daně z přidané hodnoty u potravin.

Celý článek si můžete přečíst zde:

18. prosinec 2023

Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru o 19,4 procenta oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.


Potravináři pak zlevňovali rovněž, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v listopadu meziročně o 3,3 procenta. Nebýt zejména bezmála osmiprocentního meziročního zdražení zpracovaného ovoce a zeleniny, byl by pokles cen potravin ještě citelnější. Ceny ovoce a zeleniny jsou tradičně velmi kolísavé. Ceny, které potravináři do obchodní sítě dodávají oleje či tuky, byly ale letos v listopadu o 25 procent nižší než loni v listopadu. Mléčné výroby zase potravináři obchodníkům dodávají o bezmála desetinu levněji než loni. Mlýnské výrobky pak zlevňují o více než sedmnáct procent. 

Celý článek si můžete přečíst zde:

18. prosinec 2023

Milí členové, kolegové, přátelé a spolupracovníci, milí spotřebitelé, 

chtěli bychom Vám popřát krásné Vánoce a všechno nejlepší do nového roku 2024. 

Děkujeme Vám za spolupráci v uplynulém roce a těšíme se na společná setkání v letech příštích. 

 

Potravinářská komora ČR

 

15. prosinec 2023

V Polsku jsou tradičně nejlevnější potraviny v EU, hlavně zásluhou výkonného zemědělského sektoru. Jejich dostupnost patří k maximám každé vlády, proto také premiér Morawiecki reagoval na nástup inflace a v únoru 2022 zrušil u potravin pětiprocentní sazbu DPH. Ceny tím neklesly, ale osvobození supermarketů od daně růst cen zpomalilo, třeba ve srovnání s Českem. O to déle však v Polsku potraviny zdražovaly, rychlý meziměsíční růst trval až do letošního května. Tříletá inflace se u potravin proto blíží ke 40 procentům, zatímco v Česku zůstala o šest procent níže.

To ještě není žádná tragédie, protože polské obchody vycházejí z výrazně nižší základny než okolní země. Šok by však mohl nastat ve chvíli, až se DPH na potraviny opět zavede. Jedním z posledních kroků Morawieckého vlády bylo prodloužení daňové výjimky do konce března 2024. Jeho nástupce Tusk tím přijde každý měsíc o miliardu zlotých plánovaných příjmů, zároveň to však od něho bude vyžadovat hodně odvahy, aby DPH znovu zavedl.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

15. prosinec 2023
 

Praha 14. prosince (ČTK) - Některé obchodní řetězce již nyní reagují na plánované změny v DPH na potraviny akcemi, které do cen promítají snížení sazby z 15 na 12 procent, které bude od ledna. Podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka zprávy o zlevnění určitého zboží jsou hlavně dílem marketérů firem a nejde o závazek, který by znamenal dlouhodobé zlevnění. Po několika týdnech mohou opět ceny růst, navíc sleva se má týkat jen určitého množství produktů, takže jiné naopak mohou zdražit, sdělil ČTK.

"Z posledního prohlášení řetězců cítím, že jsou pod tlakem. Na jedné straně se očekává zlevnění po poklesu DPH, snížení cen v obchodech, na stranu druhou však dodavatelům i obchodníkům objektivně rostou náklady, které chtěli promítnout od ledna do cen. Po posledním koordinovaném prohlášení řetězců se vzedmula vlna kritiky, kterou je nyní třeba uhasit," uvedl Tyleček.

Minulý týden oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání se zástupci obchodních řetězců a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), že od ledna by měly potraviny zdražit. Prezident svazu Tomáš Prouza poté uvedl, že důvodem je zvyšování cen dodavatelů. Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová dnes řekla, že členové komory sice jako každý rok rozesílají nové ceníky, ale nemohou řetězcům oznámit, že zdraží s tím, že obchodníci to bez výhrad přijmou. "Pokud je pustí do nějakého zdražení, tak to budou jednotky procent," uvedla. Jednání dodavatelů s obchodníky jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila.

Řetězec Penny Market koncem listopadu oznámil, že do cen vybraných produktů promítne snížení DPH již od 1. prosince. Sleva se odečítá u pokladny držitelům zákaznické karty, kteří předloží kupon z letáku, aplikace nebo dalších médií. "Jsme rádi, že nás ostatní řetězce následují. K cenám po 1. lednu 2024, kdy dojde k úpravě cen všech produktů dle platných sazeb, pak můžeme našim zákazníkům slíbit, že i přes nejrůznější informace o zdražování v průběhu ledna neplánujeme zvyšování cen potravin, a to ani v souvislosti se zdražováním energií nebo na základě rostoucích dodavatelských cen," sdělil dnes ČTK mluvčí společnosti Tomáš Kubík.

Tesco minulý týden oznámilo, že od tohoto týdne u stovky potravin snižuje ceny tak, aby odpovídaly poklesu sazby DPH. "Po Novém roce budeme v této aktivitě pokračovat a chceme našim zákazníkům nižší sazbu DPH promítnout do cen dalších výrobků," uvedl produktový ředitel společnosti pro ČR Pavol Halász. Lidl dnes v tiskové zprávě uvedl, že do cen více než 1000 produktů promítne snížení DPH dvojnásobně a ceny budou od ledna na úrovni, jako kdyby sazba daně klesla o šest procent.

Podle analytiky Capitalinked Radima Dohnala jsou všechna prohlášení ohledně cen potravin hlavně pokusem o důkaz síly. "Vypadá to, že stát tentokrát vyhrál či vyhraje. Řetězce cítí silnou mediální ofenzivu proti nim, uvědomují si, jak dopadly v Maďarsku. Tak horký brambor negativní publicity raději přehrály na výrobce potravin," uvedl. Řetězcům se podle něj vyplatí podpořit klesající poptávku domácností cenou. "Výsledkem takové iniciativy může být to, že podíl nákupů ve slevách v ČR po nějaké době klesne, tedy lidé začnou méně sledovat akce. A po nějaké době, až se spotřebitelská poptávka napraví, svoje marže zvýšit," doplnil.

Stát by podle něj měl místo současného tlaku uvolnit podmínky pro obchod, a lákat tak nové řetězce. Zmínil například dobu povolování staveb nebo uvolnění pravidel pro zahraniční zaměstnance. Usnadnit vstup nových hráčů na trh by měl stát i podle Tylečka.

zaz ktp

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

15. prosinec 2023

Praha 14. prosince (ČTK) - Dodavatelé nedávají žádný důvod ke zdražování potravin, obchodní řetězce při vyjednáváních s nimi přistoupí na zdražení nejvýše v jednotkách procent a někdy po potravinářích žádají i snížení cen. Novinářům to dnes řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, podle které je situace okolo potravinářství uměle vyhrocená. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) tvrdí, že za zdražováním je růst cen potravinářů. S cenami energií podle Večeřové potřebují pomoci hlavně malé a střední podniky a ne jen energeticky náročné provozy, ke kterým má směřovat vládní pomoc.

Očekávané zdražení potravin i přes pokles sazby DPH oznámil minulý týden ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání se zástupci obchodních řetězců a SOCR. Prezident SOCR Tomáš Prouza uvedl, že důvodem zdražení je zvyšování cen dodavatelů. Večeřová pak řekla, že členové Potravinářské komory sice jako každý rok rozesílají nové ceníky, ale nemohou řetězcům oznámit, že zdraží s tím, že obchodníci to bez výhrad přijmou.

"Pokud je pustí do nějakého zdražení, tak to budou jednotky procent," uvedla. Jednání dodavatelů s obchodníky jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila.

Komora již dříve uvedla, že snížení DPH se na cenách potravin nijak neprojeví. "My jsme upozorňovali vládu, že pokud chce udělat něco s DPH, musí jít minimálně na deset, ideálně na pět procent," uvedla šéfka komory. Třeba v sousedním Polsku byla DPH ve snaze pomoci domácnostem čelit vysoké inflaci loni snížena u některých základních potravin až na nulu.

Ministr Výborný minulý týden v pondělí oznámil, že ho zástupci obchodních řetězců informovali o zdražení potravin od ledna. Potraviny budou přitom od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, zatímco nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent. Prezident svazu obchodu Prouza před týdnem na tiskové konferenci uvedl, že dodavatelé potravin obchodníkům avizují zvýšení cen o pět až deset procent.

Večeřová k vládní pomoci s cenami energií řekla, že komora zatím nezná detaily. Pomoc na snížení plateb za obnovitelné zdroje za 3,5 miliardy Kč mají získat firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí. Podle Večeřové ale i malé a střední podniky, kterých se pomoc zřejmě týkat nebude, čekají velký růst nákladů. Uvedla, že pro jednu ze středně velkých firem znamená zdražení regulované složky deset až 15 milionů Kč navíc. "To opravdu nejsou částky, které by byly zanedbatelné," dodala s tím, že právě malé a střední firmy se v době energetické krize dostávají do největších problémů.

Večeřová tento týden obhájila post prezidentky Potravinářské komory na další čtyři roky. Ve volbě neměla protikandidáta. Mezi své priority v novém funkčním období řadí i uklidnění situace ohledně cen potravin v Česku.

zaz ver ktp

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

 

 

 

 

15. prosinec 2023

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová minulý týden Novinkám sdělila, že snížení DPH o tři procenta nekompenzuje nárůst nákladů potravinářů. „Zejména zvýšení regulovaných cen energií v příštím roce se dotkne celého průmyslu, nejen výroby potravin, ale i návazných oborů,“ uvedla.

Ve čtvrtek ale prohlásila, že dodavatelé nedávají ke zdražování potravin žádný důvod a řetězce při vyjednáváních s nimi přistoupí na zdražení nejvýše v jednotkách procent. „Máme i signály, že řada řetězců trvá na zlevnění,“ dodala.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační fioto: pixabay

13. prosinec 2023
 

Stát uvolní 3,5 miliardy korun na pomoc energeticky náročným firmám, které od příštího roku zasáhnou zvýšené ceny energií. Ve středu to na tiskové konferenci oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Pomoc bude směřována podnikům fungujícím na hladině vysokého a velmi vysokého napětí formou snížení plateb za obnovitelné zdroje energie (OZE), a to v průměru o dvě třetiny.

„Nedotujeme plošně. Plošná dotace už není potřeba, ale pomáháme těm, kteří by měli s nárůstem problém a kde by mohlo dojít k ohrožení fungování. Pomoc se týká i takových firem, které se pohybují v oblasti sklářství, železáren, potravinářské firmy atd.,“ řekl Fiala na tiskové konferenci.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13. prosinec 2023

Začátkem roku se potraviny v Česku zdražovaly, postupně však začaly ceny klesat. Během zvyšování cen vláda nepomohla. Když už vše zlevňovalo, stát přispěchal na pomoc a chce slíznout smetanu, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ekonom Petr Bartoň.

Od února letošního roku zdražovala pouze jediná potravina, a to brambory, tvrdí ekonom. „Tato potravina zdražovala téměř neustále. Cena brambor nyní trošičku klesla,“ řekl Bartoň v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.Celý pořad můžete shlédnout zde:
12. prosinec 2023

Dana Večeřová byla dnes znovuzvolena prezidentkou Potravinářské komory ČR na další čtyřleté funkční období. Dana Večeřová neměla protikandidáta. Mezi její priority na další volební období je uklidnit vyhrocenou situaci s cenami potravin v Česku a pomoci stabilizaci cen potravin v následujícím roce. „Vláda musí změnit negativní komunikaci o českých potravinách a proti českým zpracovatelům“, viníkem jsou stále se zvyšující ceny energií, obalů, odpadů, náklady na zaměstnance apod. Výši cen ovlivňují i jistá národní specifika například slevové akce, které Češi milují a stále vyhledávají. V okolním Polsku se prodá v akcích 36 % potravin, v Německu 25 % v České republice je to více jak 65 %. Dalším problémem je velký rozdíl mezi tzv. regálovou cenou a cenou v akcích. „Chceme více reagovat na evropská témata související s udržitelným potravinovým systémem, proteinovým plánem, denominacemi, taxonomií apod. Velmi si v této souvislosti vážím práce všech našich výborů a pracovních skupin. Hájíme zájmy potravinářského průmyslu, edukujeme spotřebitele, komunikujeme aktuální potravinářská témata a organizujeme semináře a konference“, dodala Dana Večeřová.

Potravinářská komora ČR Vás zve na tiskovou konferenci o aktuálních prioritách staronové prezidenty Dany Večeřové. TK se bude konat ve čtvrtek 14.12.2023 od 11.00 hodin v GALERII ČERNÁ LABUŤ, 8. PATRO, NA POŘÍČÍ 25, PRAHA 1. Předpokládaný konce TK ve 12.30 hodin. 

Akreditace a bližší informace na níže uvedeném mailu.

Mgr. Helena Kavanová

Ředitelka pro marketing a komunikaci / Tisková mluvčí

Potravinářská komora České republiky®

Počernická 272/96

108 03  Praha 10 - Malešice

mobil: +420 737 287 024

12. prosinec 2023
 

Praha 12. prosince (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) připraví do 15. ledna návrh změn zákona, které by mu umožnily lépe reagovat na některé situace na trhu, které mohou působit podezřele. Novinářům to po jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) řekl předseda úřadu Petr Mlsna. Možné úpravy se týkají například povolování fúzí, uvedl. Výborný ke schůzce novinářům řekl, že antimonopolní úřad by měl začít aktivně využívat všechny nástroje, které má. Podle ministra by také měl dělat víc sektorových šetření.

Předseda antimonopolního úřadu o jednání s Výborným požádal poté, co se ministr minulý týden sešel se zástupci obchodních řetězců a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Výborný po jednání řekl, že potraviny od ledna zdraží, přestože na ně klesne sazba DPH z 15 na 12 procent. Na tiskové konferenci uvedl, že ho o tom informovali zástupci řetězců. Prezident SOCR Tomáš Prouza poté řekl, že dodavatelé potravin obchodníkům už oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent.

Mlsna řekl, že informace o schůzce chtěl proto, že v médiích se objevovaly různé informace o tom, co bylo jejím předmětem. "Pan ministr mě detailně seznámil s tím, o čem se s maloobchodními řetězci bavil, a předal mi podrobný zápis s tématy a vyjádřeními, které od jednotlivých účastníků na té schůzce padly," řekl. ÚOHS podle něj bude dokument analyzovat a poté se uvidí, jaké budou další kroky.

Podle Mlsny se s Výborným shodli na tom, že jak ÚOHS, tak ministerstvo nejsou orgány, které by tvořily ceny na trhu. Poznamenal, že podle současných pravidel nemůže antimonopolní úřad ukládat firmám žádné závazky nebo je nutit odprodat část podniku, pokud nedosáhne dominantního postavení na trhu. "Tady se nabízí velký prostor pro úpravu," doplnil. "Nabízí se úpravy v oblasti fúzí tak, aby nedocházelo k prohlubování oligopolní struktury na českém trhu, ať už potravinářském nebo maloobchodním," řekl.

Je podle něj také možné debatovat o tom, zda v situaci, kdy je zakázáno prodávat za nepřiměřeně nízké, takzvaně dumpingové ceny, by nebylo vhodné zakázat prodej i za nepřiměřeně vysoké ceny. Jako příklad uvedl, že se úřad může zaměřit na to, zda nepřiměřeně vysoké ceny neovlivňují trh jako celek. "To znamená, že nikdo není tlačen v důsledku třeba oligopolního fungování trhu k tomu nezlevňovat," uvedl.

Výborný k nepřiměřeně vysokým cenám řekl, že obchodní přirážky v řádu stovek procent jsou za hranou toho, co je přiměřené, zákon to ale nijak nepostihuje. Uvedl, že k případné úpravě zákona vytvořil vlastní skupinu expertů na soutěžní právo.

S ministrem podle Mlsny diskutovali také o slevových akcích. Podotkl, že v ČR je prakticky nereálné zjistit skutečnou hladinu cen, protože 70 procent základních potravin se prodává v akcích. "Pokud bychom statisticky porovnali ceny v těchto slevových akcích, tak bychom viděli, jaká je reálná hodnota, za kterou se základní potraviny kupují," doplnil. V některých státech podle něj regulace slevových akcí funguje, ale pro české politiky je to téma, které příliš řešit nechtějí.

Mlsna také řekl, že v příštím roce úřad bude provádět sektorové šetření namátkově i plošně u vybraných komodit. Letos prověřoval vývoj cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa. Sledoval jejich vývoj od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na zdražování vliv, jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštní analýze se věnuje vývoji ceny cukru. Mlsna dnes řekl, že výsledky cen cukru by měl úřad zveřejnit do konce roku. Podle Výborného by měl ÚOHS v tomto ohledu "výrazně přidat," protože podnět týkající se cukru podal jeho předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na konci února.

Antimonopolní úřad se už v únoru v dopise obrátil na ministerstvo zemědělství před jednou ze schůzek tehdejšího ministra Nekuly se Svazem obchodu a cestovního ruchu, Agrární komory a Potravinářské komory právě k cenám cukru. "Úřad obecně výměnu citlivých obchodních informací považuje za problematickou zejména v rámci sdružení soutěžitelů či napřímo mezi jednotlivými soutěžiteli na horizontální úrovni, neboť tato může nejpravděpodobněji vést k reálnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích," uvedl.

zaz snm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay