Drahé energie a levná polská konkurence. To jsou důvody, proč v Česku končí zpracovatelé masa. V konkurzu skončila třeba společnost Gurmán Sedlnice z Moravskoslezského kraje. Firma s historií od roku 1994.

Tržby více než 40 milionů, třicítka lidí a zisk. Tak vypadala společnost Gurmán Sedlnice na Novojičínsku ještě v roce 2020. Firma ročně zpracovala 80 tun masa a sázela na regionální uzeniny a výrobky. Jenže pak se situace náhle změnila.

Celý článek si můžete přečíst zde:

A právě energie jsou největší problém. „V roce 2022 byly náklady o 43 procent vyšší. O rok později růst pokračoval, a náklady byly vyšší o 68 procent. Část zemědělců sice byla na spotu a měli levnější energie, ale část měla fixace a těm to nyní vyskočí,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pícha. Letos prý oproti lonskému růstu výdělků čekají zemědělci propad zisku o 60 procent.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Ilustrační foto: CNN Prima News

Před týdnem zazněl první výstřel. Lze tak označit komentář předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy k vyhlídce, že se DPH u potravin snižuje o tři procenta. „Obchodní řetězce přenesou každé jedno procento snížené DPH do svých cen,“ slíbil Prouza po jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným. Ihned však dodal: „Pokud nám ale přitom dodavatelé zvýší cenu potravin o 10 procent, dojde k navýšení cen potravin o sedm procent.“ Nové ceníky, které začnou platit od ledna, mohou i přes snížení daní obsahovat vyšší ceny než dosud.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Letošní tradiční bilanční tisková konference Potravinářské kommory České republiky proběhne ve čtvrtek 14.14.2023 od. 11.00 hodin

v GALERII ČERNÁ LABUŤ, 8. PATRO, NA POŘÍČÍ 25, PRAHA 1. 

V Národním zemědělském muzeu v Praze proběhla ve středu 6.12.2023 od 9.00 hodin konference s názvem Kdy se stává plant-based imitace skutečnou alternativou? Cílem setkání výrobců potravin, státní správy, zástupců univerzit, výzkumných ústavů a dalších odborníků bylo vyzdvihnout kvalitní výrobky, které řadíme do kategorie rostlinných alternativ a současně upozornit na zásadní nedostatky, které tento segment potravin provází. V rámci programu proběhla ochutnávka plant-based výrobků od výrobců Soyka, Danone, Albert a Extrudo. Akci uspořádala Potravinářská komora ČR. 

Na půdě zemědělského muzea jsme v úvodu přivítali hlavní hygieničku ČR s postavením vrchní ředitelky MUDr. Pavlu Svrčinovou, která představila kontrolní činnosti Ministerstva zdravotnictví ČR se zaměřením na klamání spotřebitele v kategorii masa a sýrů. Adéla Paďourková ze stálého zastoupení PK ČR v Bruselu shrnula situaci a představila evropský proteinový plán a proteinový plán EU. V dalším příspěvku pokračoval dr. Jan Pivoňka v diskusi na téma udržitelného potravinového systému. Velkou výzvou je spotřebitel. Důležité je vědět, jak má skutečně alternativa vypadat nejen problematiky bezpečnosti a i kvality a označování produktů. Členské státy regulují sami, Evropská unie není schopna nabídnout celounijní legislativu,

Michal Jeřábek ze společnosti Soyka Bio ukázal, že i sójové výrobky mohou být velmi výživově kvalitní. Od roku 2018 začal vyrábět vlastní tofu a tempeh v biokvalitě a prodávat na farmářských trzích, dnes vyváží svoje produkty do Rakouska a Německa. Zajímavostí je, že většinu výrobků distribuují ve vratném zálohovém skle, vyrábí jako jediní na světě tempeh v bezobalové verzi, do sýrařského vosku.Sójový nápoj je plnotučný, aby se z nej dalo vařit. Procesem fermentace vznikají další výrobky. Michal Jeřábek apeluje na střídmost, rozmanitost stravy, není důležité, jestli to je rostlinné a živočišné, ale ať je to kvalitní.

Dr. Rudolf Ševčík z VŠHT se věnoval doporučení FAO k potravinám živočišného původu. Aktuální studie globální aliance zohledňuje nedostatky, které se objevily v původní studii, kde zapomněli zohlednit některé mikroživiny, a zvýšený příjem potravin živočišného původu tedy doplňuje nedostatek těchto nutrientů. Obecně živočišné produkty jsou pro nás zdrojem těchto zinek, vápník, B12, cholin, selen a další. Mléko, výrobky z něj, vejce a maso. ČSÚ uvádí, že každý Čech spotřebuje 80 kg masa ročně. ČSÚ to ale nedokáže oddělit, počítá všechno dohromady, tedy i nepoživatelné části masa a další průmysl, konzumace masa je tedy pod 50 kg, v konzumaci nezpracovaného masa se tedy blížíme k 25 kg na osobu a rok.

Ing. Eva Hermannová ze společnosti Albert se věnovala kvalitě mléčných a rostlinných výrobků v Albertu, přezentovala strategii umístění rostlinných výrobků v oddělených regálech, která je pro spotřebitele co nejpřehlednější. Zvyšuje se senzorická úroveň rostlinných výrobků.Nature Promis, privátní značka Albertu. 102 zakázaných látek nad rámec legislativy. Senzorické testování, je velmi důležité, poté probíhá laboratorní testování. 

Mgr. Monika Ihnátková ze společnosti Danone přiblížila přístup společnosti k vývoji a inovacím, práci na zlepšení nutričního profilu rostlinných výrobků. Jedním ze závazků Danone je do roku 2025 snížit u 65 % produktů cukr nebo vývoj výrobků pouze s přirozeně se vyskytujícím cukrem.

Proč nemůžeme využít globální data o zemědělství a živočišné výrobě v českých podmínkách vysvětlil ing. Tomáš Nejedlý ze Zemědělského svazu. Prostě proto, že porovnáváme neporovnatelné. Ing. Nejedlý například zmínil, že evropské zemědělství je velmi efektivní, kdyby bylo celosvětové zemědělství bylo stejně efektivní jako to evropské neměli bychom 30 % emisí ze zemědělství, ale pouze 10 %.

A na otázku zda máme na trhu skutečné rostlinné alternativy potravin živočišného původu nám zodpověděla doc. Ing. Šárka Horáčková, Ph.D z Vysoké školy chemicko-technologické Praha. Ve své prezentaci například zmínila, že náhražky v rámci potravinářského průmyslu zcela běžně akceptujeme, např. margarín, náhražka másla. Na počátku stolení bylo zakázáno barvit margarín na žluto, aby si ho lidé nepletli s máslem.Co tedy od alternativy vlastně očekáváme? Srovnatelnou senzorickou hodnotu, nutriční hodnotu, zdravotní benefity, a kulinářské nebo technologické využití.

Následovala diskuse a ochutnávka výrobků zúčastněných výrobců rostlinných výrobků.

Foto: Helena Kavanová

Biofach se uskuteční ve dnech 13. až 16. února 2024

Bližší informace najdete zde: 

Jednodenní zájezd organizuje PRO-BIO LIGA ve středu 14. 2. 2024.

Více informací o veletrhu a jak se registrovat na zájezd, najdete v kalendáři na:

https://www.lovime.bio/kalendar-akci/biofach-2024/

Nebo se můžete rovnou zaregistrovat ZDE.

Kontaktní údaje: 

PRO-BIO LIGA pobočný spolek
Pernerova 17, 186 00 Praha 8 - Karlín
mob.: +420 737 852 515
email:  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Z jakého důvodu by v Česku měly od ledna zdražit potraviny, když mezinárodní ukazovatele naopak naznačují, že by potraviny měly zlevňovat nebo měly zůstat na stejné cenové hladině?

My se samozřejmě částečně řídíme cenami na světové burze, ale musíme se uvědomit, že tady máme specifické podmínky.

Ty bohužel znamenají velmi vysoké náklady, zejména v souvislosti s tím, co ohlásil Energetický regulační úřad, že od ledna dojde ke zvýšení regulované složky elektřiny a zároveň se na spotřebitele, na obyvatele i na firmy přenese platba za obnovitelné zdroje energie.

Samozřejmě to znamená zvýšení cen, protože s tím nikdo nepočítal. Myslím, že si všichni vzpomenou, že ještě někdy v říjnu jsme říkali, že situace se stabilizuje a že se skutečně snížení DPH třeba o tři procenta může projevit u dražších položek, protože jsou to tři koruny na stokoruně. Bohužel situace se změnila.

Rozhodně to, co říkají obchodní řetězce, že jim dodavatelé posílají ceníky se zvýšením o deset až patnáct procent, není tak úplně pravda. Pravda je, že probíhají vyjednávání. Když se to někdo snaží zvýšit, tak patnáct procent je rozhodně maximum.

Zřejmě k tomu nedojde, protože řetězce tlačí cenu dolů a po řadě dodavatelů chtějí, aby naopak zlevnili dokonce i pod letošní cenu.

Celý článek si můžete přečíst zde:

(ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak se na cenách potravin projeví snížení DPH a růst cen energií? Vyplatí se ještě nakupovat v Polsku? Jaká je kvalita potravin u nás a u sousedů v Německu, Rakousku – stále se liší?

Hosty pořadu byli: ministr zemědělství Marek Výborný, poslankyně ANO a stínová ministryně zemědělství Margita Blaštíková, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

DPH bude nižší, přesto potraviny opět zdraží. Už zase budeme za jídlo platit víc. Jak je to možné? Proč to vláda nevěděla dopředu, a mohla vůbec? Mají ke zdražování obchody důvod? Téma pro hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila. Ptá se Matěj Skalický.

Firmy zmiňují i navýšení regulované složky elektřiny, zdražení mýtného, které navýší ceny dopravy, potravin. Mají se navýšit i mzdové náklady, byla tady úprava dohod o provedení práce a tak dále. Ale energie jsou asi to nejzásadnější…?
Ano, to je možné. Nemůžeme zpochybňovat něčí odhad, že to bude 5 až 10 procent. Pokud si to myslí, tak to tak klidně může být. Jenom bych připomněl, že z pohledu občana není nad čím lamentovat. Ano, konsolidační balíček pravděpodobně způsobí zvýšené náklady. Ano, to, že přesuneme distribuční náklady na energie zpátky na firmy, zvýší jejich celkové náklady. Ale jaká byla alternativa? Musel to platit daňový poplatník, například i platby za distribuce. Daňový poplatník na to neměl, protože naše příjmy se nekryjí s našimi výdaji. To znamená, že to celé šlo na státní dluh. Ve výsledku to vždycky nakonec zaplatí daňový poplatník, občan ČR. Jediný rozdíl je v tom, že se to udělá buď transparentně – náklady, které patří do výroby, se k ní zase zpátky vrátí –, anebo že to pokryje daňový poplatník. Pak se ve výsledku bude muset dříve či později splatit i s úroky, protože si na to půjčil na finančním trhu.

Celý pořad si můžete poslechnout zde:

Ilustrační foto: pixabay

Běžným a velmi často opakovaným jídlem v synovcově základní škole, je krupicová kaše. Trošku omaštěná a oslazená, nic víc. Nejde o instantní kaši, ale o klasickou vařenou krupičku. Podle průměrných cen v supermarketech s potravinami je možné snadno vypočítat, na kolik vyjde takový jeden talíř krupicové kaše. Krupice přibližně 6 korun, mléko 5,75 Kč (250 ml), špetka másla na omaštění 1,- Kč (počítám 4 g másla na porci), cukr na pocukrování (cca 5 dkg) za 1,85 Kč. Jednu běžnou porci krupicové kaše pořídíme tedy v domácnosti běžně za cca 14,60 Kč. Vejdeme se tedy do patnácti korun. Dobře vedená školní jídelna takovou porci pořídí minimálně za cenu o 25 % nižší, protože nakupuje za jiné ceny než běžný občan. Jídelna nakupuje ve velkém, má tedy nákupní ceny výrazně nižší. Cena jedné takové porce krupicové kaše se tedy bude pro školní jídelnu pohybovat někde na úrovni deseti až jedenácti korun.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Hosté pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) a bývalá prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Jana Nováková diskutovali o příčinách vysokých cen potravin. 

„Všechna opatření, které vláda udělala, s výjimkou snížení DPH, v podstatě vedou ke zvýšení cen potravin. I čeští zemědělci by zvyšovali ceny, ale oni neovlivňují, za jakou cenu realizují svoji produkci. Jsou ovlivňování evropskou cenou, takže prodávají za cenu o 10 procent nižší než před rokem,“ uvedl předseda Zemědělského svazu Pýcha.

Zdražuje se podle něj vinou husté sítě obchodů. „V České republice máme na jeden obchod asi 1 700 zákazníků, zatímco v Německu mají okolo 5 700 zákazníků. Zcela logicky, aby obchodníci udrželi prodejnu při životě, zaplatili lidi, energie, logistiku a obaly, potřebují mít na výrobku větší marži,“ dodal Pýcha.

Večeřová vidí důvod zdražování ve zvýšení cen energií. Původně se přitom předpokládalo, že se ceny potravin stabilizují. „Potom ale přišlo oznámení Energetického regulačního úřadu o zdražení regulované ceny energie, o čemž celý průmysl říkal, že je problém a že se zdražení energií projeví v cenách potravin. Zdraží se totiž nejen výroba potravin, ale i všechno okolo,“ vysvětlovala Večeřová.

Podle Bendla leží vina u zpracovatelů. „Zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ukázala, že v některých komoditách máme oligopolní struktury. V určitých odvětvích máme čtyři nebo pět hlavních prodejců, kteří mají výraznou pozici na trhu. Náš zákon na to navíc neumí reagovat, proto říkám, že s tím nemůžeme nic nedělat – jenom se dívat,“ uvedl exministr zemědělství.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Foto: Martin Šebesta

Obchodnímu řetězci Albert vzrostl loni meziročně zisk o 87 procent na 1,98 miliardy korun. Tržby společnosti se zvýšily o 8,6 procenta na 66,75 miliardy korun. Plyne to z výroční zprávy firmy.

Mluvčí společnosti Jiří Mareček uvedl, že ziskovost je méně než 2,8 procenta z prodejů. Tvrdí také, že Albertu klesl ukazatel hrubé marže, tedy rozdíl mezi náklady na prodané zboží a výnosem z něj.

„Začátkem prosince jsem prodělával dvě koruny na každém litru mléka. Mlékárna si ponechá pět procent zisku, což je v pořádku, ale podle informací z trhu pak velké obchodní řetězce mají přirážku kolem šedesáti procent. Řetězce určují cenu mlékárně,“ řekl Novinkám Karel Horák z Farmy Choťovice, kde chová skot a prasata.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Vy jste minulý týden taky řekl, že ministr zemědělství Výborný podle vás nebere v potaz to, že zemědělci neprodávají zeleninu přímo obchodům, ale třeba nějakému družstvu, od kterého obchody teprve zeleninu kupují a že tahle odbytová družstva nebo firmy jsou pak odpovědné za velkou část cenového rozdílu. Ministr Výborný to odmítá: „Tady si bohužel Tomáš Prouza vymýšlel, takhle to není prostě. To jsou přímé dodávky zeleniny, kde není zpracovatel, to znamená, není tam potravinář. Ale když se podíváme na potravináře, tak je to v bledě modrém to samé,“ říká Výborný.

Dále vysvětluje že, „přístup ze strany prodejců se musí opravdu změnit, protože oni si tady zvykli, že po nich nikdo nešel. Mimochodem důkazem je, že když jsme začali tento týden zveřejňovat údaje o vztazích mezi těmi malými, drobnými potravináři a těmi velkými řetězci, no i to je důsledek tlaku, který jsme tady opravdu začali vyvíjet. Protože doposavat před týdnem, před 14 dny, by nikdo nic podobného nezveřejnil z obavy, že po nich velké řetězce půjdou, vylistují je, vyřadí je z prodeje a podobně.“

„Když Tomáš Prouza hovoří o tom, jak tady vadí oligopoly, tak já se ptám, jestli ten oligopol – ten největší, není právě na straně prodejců? A dobře, když se podíváme na srovnání s Rakouskem, Německem, tak je to tam úplně stejné,“ dodává Výborný.

„Tam samozřejmě taky řetězců není víc. Ale já chci, aby dodržovali pravidla a hráli fér vůči svým dodavatelům, stejně tak, jako vůči svým zákazníkům. Prostě můžeme zlevnit a všichni na tom „pořád budou vydělávat“, včetně toho řetězce, uzavírá Výborný.

Jaká je vaše reakce pane Prouzo?
Já se přiznám, že vůbec nechápu, co tím pan ministr chce říct, protože když se podívám na čísla Českého statistického úřadu, tak české zemědělství je každý rok v zisku. Za posledních pět let, to bylo rekordních 27 miliard, čili tady nikdo nekrachuje.

Pan ministr neříkal, že zemědělství není v zisku.
Tak ale v pořádku, pokud jsou v zisku, tak to přece znamená, že jsou úspěšní podnikatelé a že jim to, co dělají, funguje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Ve srovnání s rokem 2020, tedy s obdobím, než ceny energií začaly růst, nakupují Češi elektřinu a teplo o 60 procent dráže, za uhlí platí o osmdesát procent víc, plyn dosud stojí dvojnásobek. Od letních měsíců se na tom nic nezměnilo, i když dodavatelské firmy snížení cen inzerují.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se zajímá o okolnosti schůzky, na níž minulé pondělí měli zástupci obchodních řetězců ze Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) avizovat zdražení potravin od ledna. V úterý se kvůli tomu sejde šéf úřadu Petr Mlsna s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL).

Celý článek si můžete přečíst zde:

Polsko se v uplynulém týdnu stalo třetí zemí Evropské Unie v letošním roce, která předložila návrh národní vyhlášky na ochranu názvů potravin živočišného původu ve snaze zabránit zneužívání těchto názvů ze strany rostlinných imitací potravin živočišného původu. První zemí byla Francie, která první návrh národních pravidel předložila už v červenci 2022, v srpnu 2023 ale provedla jeho revizi. Francouzský návrh je stále předmětem jednání. Národní pravidla na ochranu názvů potravin živočišného původu zavedla rovněž Itálie, která je schválila dne 16/11/2023 (viz Evropské zpravodajství z 19/11/2023). Polsko svůj návrh národních pravidel na ochranu názvů předložilo dne 05/12/2023. Podle návrhu by mělo být zakázáno používání pojmů jako je „šunka“, „klobása“, „salám“ „uzenina“ nebo „uzené maso“ pro označování potravin rostlinného původu. Podle polského návrhu mají spotřebitelé tyto názvy spojené s potravinami živočišného původu, návrh tak podle jeho autorů pomůže zajistit, že zájem spotřebitelů bude ochráněn a že budou schopni činit informovaná rozhodnutí o potravinách, které konzumují. Vyhláška by rovněž měla pomoci při ochraně trhu s masnými výrobky.

Polský návrh dostupný zde.

Od ledna klesne DPH na potraviny z 15 na 12 procent. Ještě v květnu Prouza tvrdil, že se to na ceně potravin projeví. „Myslím si, že je naprosto jasné, že k prvnímu lednu všichni sníží cenu potravin o ta tři procenta,“ řekl tehdy Prouza na tiskové konferenci Hospodářské komory.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Evropská komise by dne 06/12/2023 měla předložit návrh revize pravidel pro welfare zvířat během transportu, podle některých zdrojů ale není možné vyloučit mírné zpoždění do poloviny prosince. Jedná se pravděpodobně o jedinou ze čtyř původně plánovaných částí balíčku, kterou Evropská komise stihne vydat za svého současného mandátu. Zbývající tři části – welfare během porážek, označování welfare a welfare na farmách (včetně klecových chovů) – budou s největší pravděpodobností předloženy až za nové Komise na konci roku 2024 nebo v průběhu roku 2025. V uplynulém týdnu unikla pracovní verze návrhu revize pravidel pro welfare zvířat během transportu do evropských médií. Podle této pracovní verze, která se ale může od verze finální lišit, by mělo být rozlišováno mezi „krátkou cestou“, tedy cestou do 9 hodin, a „dlouhou cestou“, tedy cestou nad 9 hodin. Doba přepravy zvířat na jatka by měla být omezena na 9 hodin (měla by být tedy považována za krátkou cestu), pokud ale v Unii neexistují jatka přizpůsobená pro porážku koňovitých, skotu, ovcí, koz a prasat do devíti hodin cesty od místa odeslání, mohou příslušné orgány v místě odeslání udělit povolení pro dlouhou cestu na nejbližší jatka přizpůsobená přepravovaným druhům. Doba přepravy koňovitých, skotu, ovcí, koz a prasat po silnici za jiným účelem než je porážka nesmí překročit 21 hodin s dobou odpočinku nejméně 1 hodinu po 10 hodinách jízdy. Po 21 hodinách od začátku cesty musí být zvířata vyložena a odpočívat nejméně 24 hodin na kontrolním stanovišti. Poté může cesta pokračovat po dobu maximálně dalších 21 hodin, přičemž po 10 hodinách jízdy musí být zajištěn odpočinek v délce nejméně 1 hodiny, po kterém zvířata dorazí do místa určení. Doba přepravy neodstavených telat, jehňat, kůzlat a hříbat nesmí překročit 8 hodin. Pro drůbež, domácí ptactvo a domácí králíky musí být k dispozici vhodné krmivo a voda v přiměřeném množství. Maximální doby přepravy a teploty jsou stanoveny takto: 12 hodin včetně doby nakládky a vykládky pro cesty včetně cest na jatka nebo 24 hodin pro mláďata všech druhů, pokud je transport dokončen do 48 hodin po vylíhnutí; 24 hodin pro chovné králíky, pokud mají stálý přístup ke krmivu a tekutinám; 10 hodin pro slepice na konci snášky včetně doby nakládky a vykládky. Králíci a drůbež kromě slepic na konci snášky se nesmí přepravovat ve vozidlech bez ochrany proti větru, pokud je předpověď teploty v místě odeslání a v zařízení určení v době, kdy se očekává, že zvířata budou na těchto místech, nižší než 10 °C. Slepice na konci snášky nemohou být přepravovány, pokud nelze zajistit teplotu uvnitř vozidla alespoň 15 °C. Žádné zvíře by nemělo být přepravováno způsobem, který by mu způsoboval nebo mohl způsobovat nepřiměřené utrpení. Zvířata musí mít dostatek prostoru, musí jim být poskytnuta voda, krmivo a odpočinek. V případě doby jízdy, nároků na prostor zvířat a sledování v reálném čase, což Komise rovněž navrhuje zavést, by mělo být nastaveno přechodné období v délce 5 let. Silniční vozidla používaná k přepravě zvířat by měla být povinně vybavena systémem sledování polohy v reálném čase, přepravci budou povinni zaznamenávat polohu svých vozidel v reálném čase do systému TRACES. Nicméně, pro silniční přepravu při extrémních teplotách platí zvláštní pravidla. V případě mrazivých teplot musí být silniční vozidla zakryta a cirkulace vzduchu v prostorách musí být řízena, aby byla zvířata chráněna před působením větru. Pokud by byla předpověď s teplotami pod - 5 °C, nesmí přeprava překročit 9 hodin. Podobně i u vysokých teplot – pokud by byla předpověď počasí s teplotami mezi 25 ° a 30 °C, nesmí doba transportu mezi 10:00 – 21:00 překročit 9 hodin. Při teplotách nad 35 °C by byl transport povolen pouze mezi 21:00 – 10:00. Na cesty končící ve třetích zemích by se měly vztahovat normy EU, realizována by měla být školení a certifikace organizátorů a personálu. Zásilky živých zvířat budou moci opustit Unii pouze přes členskými státy určená výstupné místa. Nová pravidla by se měla dotknout i psů a koček, pouze s jinými limity, než jaké budou platit pro hospodářská zvířata.

Ilustrační foto: pixabay

Rozhovor s Karlem Pilčíkem, majitelem firmy MP Krásno a předsedou představenstva Českého svazu zpracovatelů masa.

...

A odkud se tedy konkrétně maso pro šedý trh bere? Vedle nákupů v zahraničí to může být i nákup přímo od farmáře či chovatele. „Vepřové a kuřecí maso chovatel může porazit a není pod takovým dohledem jako hovězí maso,“ vysvětluje Pilčík.

Cesty se ale dají najít i u hovězího masa. I když jsou takzvané domácí porážky zákonem omezené na tři kusy ročně, kličkou může být porážka takzvané „ztracené krávy“. Tu totiž zemědělec nahlásí státu pod speciálním kódem jako ztracenou a tím ji škrtne z evidence a odepíše. V posledních deseti letech se takto ztrácelo zhruba čtyři tisíce krav ročně, loni číslo vyskočilo na 4400.

Celý rozhovor najdete zde:

Zdroj: Seznam Zprávy

Ilustrační foto: pixabay

Odborný seminár sa uskutoční v stredu 13. decembra 2023 od 9:00 hod. on-line, prostredníctvom MS Teams.

Organizuje Právnická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave v spolupráci s Potravinárskou komorou Slovenska a Mgr. Samuelom Rybnikárom, PhD.

Témou odborného seminára sú rozhodnutia Súdneho dvora EÚ v oblasti označovania "plant-based" potravín. Na seminári budú prezentované jednotlivé rozhodnutia Súdneho dvora EÚ, ktoré sa týkajú označovania "plant-based" potravín a vybraných potravín živočíšneho pôvodu. 

Seminár je určený pre právnikov aj neprávnikov.

Pozvánku najdete zde:

Bližší informace: 

Mgr. Samuel Rybnikár PhD.
Katedra správneho práva, práva životného prostredia a finančného práva
Právnická fakulta
Trnavská univerzita v Trnave

telefón: +421335939635

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jeden z těch škrtů se má týkat i velkých potravinářských podniků, souhlasíte s tím, že je na místě tyto dotace škrtat, když firmy jako Agrofert nebo Madeta navyšují svoje zisky? - Vláda právě škrtá minimálně v dotacích, ona slíbila, že bude škrtat více než 50 miliard v dotacích, nakonec to jsou stamiliony, možná nízké miliardy. (STŘIH) Já jsem pro, aby se nedotovalo, ale musíme si říct to za bé. To znamená, pokud v nějaké oblasti, třeba v zemědělství nebo kdekoliv jinde, začneme přestávat podporovat, tak si musíme uvědomit, že tuzemské subjekty vůči těm zahraničím, které ty dotace pobírají a díky tomu sem k nám exportují a díky tomu třeba ty řetězce od nich kupují a pak nakupují od těch našich, tak poté budeme čím dál tím více závislejší, takže ideální by bylo, aby skončil úplně celý dotační byznys v Evropské unii. Obávám se, že to je utopie, že to nenastane (STŘIH) - Tohle říkáte i Andreji Babišovi, že by bylo ideální, kdyby skončil celý dotační systém v Evropské unii? - On má na to podobný názor jako já.

Celý pořad můžete poslechnout zde:

Zdroj: Seznam Zprávy

Ilustrační foto: pixabay

Praha 29. listopadu (ČTK) - STAN chce v Senátu v rámci novely o dani z přidané hodnoty prosadit, aby balené přírodní, minerální a kojenecké vody patřily do snížené sazby DPH. Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN) pro to chce získat podporu svého výboru. Řekl to dnes novinářům před jednáním horní parlamentní komory. Návrh má podporu lidoveckých poslanců, uvedl později člen horní parlamentní komory Petr Fiala (KDU-ČSL). Stejně jako Plevný míní, že změnu podpoří většina senátorů.

Balené vody by podle Plevného návrhu neměly od příštího roku patřit do základní sazby DPH ve výši 21 procent, s čímž počítá již přijatý vládní konsolidační balíček, ale do snížené 12procentní sazby.

"Je naprosto nelogické, aby v nižší sazbě DPH byly čokolády, bramborové lupínky a podobně, a přitom tam nebyly základní potraviny, do kterých patří určitě i vody," uvedl Plevný. Do snížené sazby DPH budou podle přijaté verze balíčku patřit vybrané potraviny a kohoutková voda, pokud nebude ochucena.

Návrh podle Plevného vychází ze stanoviska Senátu k balíčku a má podporu napříč politickým spektrem, i když koalice ve Sněmovně obdobnou úpravu při projednávání balíčku odmítla. Plevný zdůvodnil předložení svého návrhu až nyní tím, že čekal na to, jak se k balíčku postaví prezident Petr Pavel. Prezident vládní konsolidační balíček podepsal minulý týden.

O zařazení balených neochucených vod do snížené sazby DPH usiluje Svaz minerálních vod. Ve stanovisku zaslaném ČTK poukázal mimo jiné na stanovisko sněmovního zdravotního výboru, podle něhož by vláda měla přehodnotit zvýšení sazby DPH na balené vody s ohledem na zdraví prospěšné a léčivé účinky jejich užívání.

Senátor Plevný chce ke změně sazeb využít novelu o DPH, která má v návaznosti na evropskou směrnici upravit evidenci přeshraničních plateb za on-line nákupy. Podle novely mají poskytovatelé platebních služeb od příštího roku poskytovat finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Novela má přispět k účinnějšímu boji proti podvodům při platbách DPH.

mhm rem rot

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

Potravinářství čelí podle ředitele Madety ohledně energií velkému tlaku, a z toho mlékárenství skoro největšímu. A firma stále neví, jak se změní příští rok ceny energií. „Mléko v technologických úpravách na jednotlivé výrobky neustále ohříváme a hned ho zase chladíme. Spotřeba (energií) je obrovská. O to horší je, že ani dnes vůbec netušíme, jak to bude v roce 2024 s energiemi. Lezeme z jednoho vládního baráku na druhý, snažíme se získat informace a nedozvíme se vůbec nic. A to, co se dozvíme, nebývá druhý nebo třetí den pravda,“ řekl Teplý.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Českým exportérům potravin by se měl brzy otevřít nový severoafrický trh. Do Maroka budou smět vyvážet mlékárenské výrobky. Je to jeden z velmi perspektivních trhů, říká předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Uplatnit by se na něm mohly například arabské typy sýrů ve slaném nálevu, které se v Česku vyrábějí.

...

Aktuálně se také jedná o dalších trzích, na nichž by se mohly tuzemské potraviny uplatnit, přičemž jednou z nich je Tchaj-wan. Než se ovšem podaří se státy mimo Evropskou unii dohodnout možnost dovozu některého typu potravin, trvá to i léta, upozorňuje za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.Podle něj je získání vývozního osvědčení skutečně náročné. Mnohé země totiž neuznávají informace zveřejňované Mezinárodní organizací pro zdraví zvířat (WOAH, dříve OIE) a mají své vlastní schvalovací procedury.

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové stále státu chybí koncepce agrárního exportu. „Je třeba se na export cíleně připravovat, pečlivě analyzovat všechny evropské a většinu světových zemí. Základem koncepce by měla být například kritéria pro exportní způsobilost jednotlivých výrobců a jejich produkce. Nesmí pak chybět dlouhodobá podpora těchto vybraných regionů formou reklamy, účasti na výstavách, podnikatelských misí,“ uzavřela.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Situace nejen v potravinářském průmyslu není dobrá, nejistota v rámci dostupnosti a cen energií, zvyšujících se nákladů na obaly, likvidaci odpadů, vodné a stočné, pohonné hmoty, změny v odměňování zaměstnanců, zvýšení daní to vše významně snižuje konkurenceschopnost výrobců potravin. Situace je o to horší, že vlády okolních států pochopily, kde je třeba nejen podnikatelskému sektoru pomoci. Od našich členů slýcháme obavu z poklesu výroby a zvýšení dovozu potravin ze zahraničí. Přepokládané dopady konsolidačního balíčku ohrožují celý náš sektor a chceme znovu vyzvat vládu k jednání, která povedou ke zmírnění těchto dopadů. V každém případě je pro potravinářský sektor zcela prioritní zabezpečit každodenní zpracování suroviny a výrobu potravin pro české spotřebitele, proto se řada potravinářských podniků připojí k protestní stávce pouze symbolicky. Mnoho podnikatelů a pracovníků v potravinářství již nevidí jinou možnost, jak svoji nespokojenost vyjádřit.

V čísle 7/2023 Potravinářské revue vyjde obsáhlý komentář prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové k aktuální situace v potravinářském průmyslu. 

Paní prezidentka se bude věnovat kontrolám potravin, podpoře českých potravin, energetice, komunikaci s řetězci, edukaci spotřebitelů, značkám kvality a alterantivním potravinám. 

Kvůli nedostatku financí, které školní jídelny mají, je tak podle ní (ŘEDITELKA ŠKOLNÍ JÍDELNY MARTA MANDINCOVÁ) ohrožený „unikátní“ systém školního stravování v Česku. Ve srovnání s řadou jiných evropských zemí prý vyniká. „Nizozemsko nemá vůbec vyřešené stravování. (…) V Německu nebo také v Itálii se to (tamní) oblasti snaží zabezpečit. A svým způsobem se částečně dostávají na to, co my už tady máme dlouhé roky,“ říká. Byla by tak podle ní škoda, kdyby Česko o svůj systém školních jídelen přišlo.

Celý článek si můžete přečíst zde: